Domnívám se, že mohou. Podívejme se na hospodářské výsledky vybraných nakladatelství.
Účelem tohoto přehledu není naznačit, že by se snad měla nakladatelství proměnit v charitativní organizace. Pouze mám za to, že pokud může na umění a beletrii obecně dobře vydělávat nakladatel, není nic nemorálního na tom, jestliže má totéž očekávání i překladatel. (Toto očekávání je stěží naplněno na cenové úrovni 130 či 200 Kč za normostranu.)
Z údajů níže je zřejmé, že uvedená nakladatelství neexistují čistě pro zábavu a nepublikují jen tak pro radost. To je zcela v pořádku, ale proč by to pak měl být právě a pouze překladatel, kdo je leckdy nucen obhajovat či vyvažovat „radostí“ a „zábavou“ almužnu, kterou nakladatelství literárním překladatelům nabízejí? Ne že by se snad mělo úměrně případné vyšší sazbě pracovat mechanicky. Jen si myslím, že i překlad za dobré peníze lze zároveň (nebo dokonce tím spíše) vytvořit s radostí. (Stejně jako lze za dobré peníze a zároveň pro radost beletrii vydávat.)
| Nakladatelství | Zisk před zdaněním | Nerozdělený zisk z minulých let | Zisk před zdaněním (o rok dříve než ve 2. sloupci) |
| Albatros Media (součástí jsou Albatros, BizBooks, CooBoo, Computer Press, Egmont, Fragment aj.) | 58 060 000 (7/2014 až 6/2015) |
67 542 000 | 118 043 000 (období 2 let) |
| Argo | 17 987 000 (r. 2013) |
82 298 000 | 5 781 000 |
| Baronet | 2 106 000 (r. 2015) |
19 661 000 | 2 023 000 |
| Euromedia Group (součástí jsou mj. Odeon a Knižní klub) |
65 235 000 (r. 2015) |
17 387 000 | 25 623 000 |
| Grada Publishing | 33 550 000 (r. 2015) |
40 559 000 | 28 078 000 |
| Jota | 390 000 (r. 2013) |
11 568 000 (výsledek hospodaření minulých let) |
533 000 |
| Kniha Zlín | 17 019 000 (3/2015 až 2/2016) |
796 000 | 8 835 000 |
| Paseka | 5 910 000 (r. 2015) |
8 112 000 | 2 010 000 |
| Portál | 6 667 000 (r. 2015) |
37 441 000 | 3 080 000 |
| Svojtka & Co. | 11 166 000 (r. 2014) |
94 342 000 | 11 243 000 |
Všechny údaje jsou v korunách a pocházejí z nejnovějších účetních závěrek dostupných v internetovém veřejném rejstříku. Některá původně zamýšlená nakladatelství nejsou zahrnuta, protože mají v tomto rejstříku závěrky velmi staré, nebo dokonce nemají žádné.
Pro názornost, zvýšení sazby o 100 Kč/NS znamená při 300stránkovém románu jednorázový rozdíl v neprospěch vydavatele 30 000 Kč. (Je otázka, nakolik by se na změně finančně podílel čtenář – nakolik je ochoten zohlednit kvalitní a za důstojných podmínek vzniklý překlad svého oblíbeného autora a nakolik jen požaduje „nějakou“ knihu, resp. nakolik chtějí případný faktor „děláte to pro radost“ uplatňovat nakladatelství pouze vůči překladatelům.) V roce 2015 vydala všechna nakladatelství v ČR úhrnem 6 240 překladových titulů (z celkového počtu 18 282 titulů).1
Další četba:
Bilance vydávání knih v ČR v roce 2015
Etika překladatelské činnosti