Opravdu nemohou nakladatelé platit překladatelům literatury víc?

Domnívám se, že mohou. Podívejme se na hospodářské výsledky vybraných nakladatelství.

Účelem tohoto přehledu není naznačit, že by se snad měla nakladatelství proměnit v charitativní organizace. Pouze mám za to, že pokud může na umění a beletrii obecně dobře vydělávat nakladatel, není nic nemorálního na tom, jestliže má totéž očekávání i překladatel. (Toto očekávání je stěží naplněno na cenové úrovni 130 či 200 Kč za normostranu.)

Z údajů níže je zřejmé, že uvedená nakladatelství neexistují čistě pro zábavu a nepublikují jen tak pro radost. To je zcela v pořádku, ale proč by to pak měl být právě a pouze překladatel, kdo je leckdy nucen obhajovat či vyvažovat „radostí“ a „zábavou“ almužnu, kterou nakladatelství literárním překladatelům nabízejí? Ne že by se snad mělo úměrně případné vyšší sazbě pracovat mechanicky. Jen si myslím, že i překlad za dobré peníze lze zároveň (nebo dokonce tím spíše) vytvořit s radostí. (Stejně jako lze za dobré peníze a zároveň pro radost beletrii vydávat.)

Nakladatelství Zisk před zdaněním Nerozdělený zisk z minulých let Zisk před zdaněním
(o rok dříve než ve 2. sloupci)
Albatros Media (součástí jsou Albatros, BizBooks, CooBoo, Computer Press, Egmont, Fragment aj.) 58 060 000
(7/2014 až
6/2015)
67 542 000 118 043 000
(období 2 let)
Argo 17 987 000
(r. 2013)
82 298 000 5 781 000
Baronet 2 106 000
(r. 2015)
19 661 000 2 023 000
Euromedia Group
(součástí jsou mj. Odeon a Knižní klub)
65 235 000
(r. 2015)
17 387 000 25 623 000
Grada Publishing 33 550 000
(r. 2015)
40 559 000 28 078 000
Jota 390 000
(r. 2013)
11 568 000
(výsledek hospodaření minulých let)
533 000
Kniha Zlín 17 019 000
(3/2015 až
2/2016)
796 000 8 835 000
Paseka 5 910 000
(r. 2015)
8 112 000 2 010 000
Portál 6 667 000
(r. 2015)
37 441 000 3 080 000
Svojtka & Co. 11 166 000
(r. 2014)
94 342 000 11 243 000

Všechny údaje jsou v korunách a pocházejí z nejnovějších účetních závěrek dostupných v internetovém veřejném rejstříku. Některá původně zamýšlená nakladatelství nejsou zahrnuta, protože mají v tomto rejstříku závěrky velmi staré, nebo dokonce nemají žádné.

Pro názornost, zvýšení sazby o 100 Kč/NS znamená při 300stránkovém románu jednorázový rozdíl v neprospěch vydavatele 30 000 Kč. (Je otázka, nakolik by se na změně finančně podílel čtenář – nakolik je ochoten zohlednit kvalitní a za důstojných podmínek vzniklý překlad svého oblíbeného autora a nakolik jen požaduje „nějakou“ knihu, resp. nakolik chtějí případný faktor „děláte to pro radost“ uplatňovat nakladatelství pouze vůči překladatelům.) V roce 2015 vydala všechna nakladatelství v ČR úhrnem 6 240 překladových titulů (z celkového počtu 18 282 titulů).1

Další četba:
Bilance vydávání knih v ČR v roce 2015
Etika překladatelské činnosti

Ohodnoťte tento příspěvek (5 = nejlepší)

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *